VYUČOVÁNÍ JÓGY VE VĚZNICI
Sannyasi Atmatattwananda, Anglie
Postřehy a náměty v tomto článku jsou podloženy mnoha měsíci vyučování mezi vězni pod zvláštní ochranou z jedné mužské londýnské věznice se středním a vyšším stupněm dozoru. Navštěvování kurzu v rozsahu dvou hodin dvakrát týdně bylo dobrovolné.
Kategorie vězňů a jejich prostředí
V tomto typu věznic bývají čtyři kategorie vězňů: vráceni zpět, krátký trest, dlouhý trest a doživotí. První z nich mívají tendenci být více neklidní a úzkostní, nejistí svým osudem, hůř se adaptující na prostředí - obzvláště pokud se provinili poprvé. Učitel musí jednat velmi pružně s vězni po návratu, protože jejich účast v kurzu bývá proměnlivá. V mém případě bývala účast od jednoho až do pětadvaceti lidí. Vězni s dlouhým trestem bývají mnohem vyrovnanější. Jakmile znají svůj rozsudek, většina z nich pak usiluje o to, aby svůj čas strávili co nejlépe.
V jednotce zvláštní ochrany jsou vězni považováni za zranitelné kvůli povaze jejich zločinů a proto jsou drženi odděleně od ostatních. V podstatě tu jde u vězení uvnitř vězení. Naše kurzy probíhaly v malé místnosti ve 3.patře, obvykle používané jako kaple a obvykle se zúčastňovalo 10-11 mužů těsně vedle sebe.
I když většina vězňů byli Angličané, někteří pocházeli i z jiných zemí včetně Afriky, Evropy, Indie, Íránu, Pákistánu a Západní Indie. Pocházeli ze všech možných skupin a společenských postavení. Naše statistické vyhodnocení ukázalo, že velká část vězněných pochází z nestabilního prostředí, počínaje rozvedenými rodiči, přes týrání nebo zanedbávání v dětství, až po zločinnost v rodině. Všechny kategorie vězňů žijí ve velmi stresujícím prostředí, mají špatné stravování, jsou vystavováni hluku, hrubosti, nepřátelství a přísnému režimu, zdánlivě jsou zbavení srdečnosti nebo estetické krásy jakéhokoliv druhu.
Učitel a studenti
Rozsah zločinů, kterých se dopustili účastníci kurzu může být od účetních podvodů, menších drogových přestupků až ke vloupání a násilným činům, jako jsou týrání dětí, znásilnění nebo vražda. Ale základním pravidlem by mělo být, že se učitel nezmiňuje ani nedotazuje na zločiny. Pokud se stane, že taková informace je mu svěřena v průběhu osobní rozmluvy, je to jiné a je zapotřebí projevit nestranný, otevřený a vstřícný přístup.Už z principu je ale lépe neznát takové informace, protože pokud se jedná o zvláště závažný nebo násilný zločin, v mysli učitele se tím vyvolá kritické odsouzení a způsobí určitou předpojatost, která není vhodná ani nápomocná.
Učitel může být požádán o nějakou osobní laskavost směrem k vězňům. Nenechávejte se k něčemu takovému přesvědčit, protože požadavky tohoto druhu nebývají v souladu s pravidly věznice a ohrozí vaši úlohu jako učitele. A každá taková služba vás také dostane do nepříjemné situace vůči vězňům, kteří si uvědomí, že s vámi mohou manipulovat.
Je podstatné, aby lekce jógy dávaly pocit bezpečí a podpory, takže se může rozvíjet vzájemná důvěra. Vězni bývají stejně zranitelní i senzitivní jako ostatní lidé a protože mnoho cvičení vede k otevření nebo odevzdání se, je nezbytné, aby už od první lekce pocítili úplnou vstřícnost, povzbuzení a světlou a pozitivní atmosféru. Pro mnohé z nich to může být poprvé, co se dostanou do přímého kontaktu s obohacující duchovní praktikou. Jako vždy může být skvělé zapojit humor a smích, aby se rozptýlilo napětí v místnosti.
Tělo, duše a emoce
Učitel by si měl uvědomit, že vězni se potýkají s množstvím specifických záležitostí a potřeb, aby se mohli přizpůsobit vyučovaným praktikám. V pohybu nebo ve cvičení jim často brání fyzické napětí nebo ztuhlost. Mnoho s nich trpí hlavně problémy se zády.
Duševní a emoční napětí se může projevovat dezorientací (hlavně u nově nastupujících vězňů); špatné trávení bývá důsledkem nekvalitní stravy; úzkost vyvolává už jen samotné prostředí, náhodné stěhování mezi celami, nedostatek soukromí, vzájemné násilí mezi vězni nebo ze strany dozorců; strach z bití, které je doprovázeno znásilněním; může se projevovat i neurčitý strach vyvolaný prostředím, nespavostí z důvodu přeplněných cel, chladu, hluku, vnitřního stresu, deprese, obzvláště když vězni nemají žádnou činnost, dny jsou dlouhé, chmurné a monotónní; plné letargie, která všechno obklopuje, izolovanosti od přátel a rodiny; hněvu a nelibosti nad mírou trestu. Na vězněné doléhají důsledky mentálních samskár, které nemají možnost být poznány nebo rozpuštěny; vina z provedených zločinů, neschopnost naplnit roli manžela, syna, otce atd. jako dopad jejich pobytu ve vězení. Někteří účastníci kurzu mohou mít za sebou i zkušenosti ze zneužívání pod vlivem drog nebo alkoholu.
V kontrastu z vyučováním v jiných skupinách lidí, jako jsou zaneprázdnění pracující, studenti nebo ženy v domácnosti, kteří jen stěží dokáží najít i nějakých 10 minut denně pro sebe, je hlavní výhodou vyučování ve věznici skutečnost, že vězni mají na praktikování spoustu času. Jakmile si tedy oblíbí jógu a rozhodnou se poznat její techniky do větší hloubky, pak mají k dispozici čas, možnosti a potenciál k praktikování a poznávání i mezi společnými hodinami. Pokud mají alespoň minimální odhodlání, pak začnou hrdě popisovat, čemu se věnovali během týdne na své cele.
Čemu učit
Je těžké obecně doporučit, které typy cvičení používat - jako obvykle je to závislé především na věku a možnostech skupiny. Proto je možno následující nástin považovat pouze za obecné vodítko a cvičení by měla být přizpůsobena podle úsudku učitele, který bere v úvahu zmiňované faktory a navíc ještě zohledňuje pocity cvičících v každé hodině - například sklony k hyperaktivitě nebo k depresi.
V širším ohledu by měla úvodní hodina vypadat jako u začátečníků. Je totiž velmi pravděpodobné, že většina studentů budou úplní nováčci v jógových praktikách a učitel zpočátku potřebuje zjistit, jaká ve skupině převažuje tělesná kondice, pružnost, napjatost a duševní zmatek. Vždy je vhodné zjišťovat, proč studenti vlastně přišli a co očekávají od praktikování jógy. Na základě tohoto zjištění bude možná potřeba poněkud modifikovat způsob cvičení. Takže například mnoho potíží se zády může znemožnit začínání s pozicí pavanamuktásana (přitahování kolena k čelu v lehu na zádech).
Proto je dobré vždy začínat s pozicí šavásana (relaxační leh na zádech) a zůstávat v ní o něco déle než obvykle. Některým lidem může být možná nepříjemné ležet s dlaněmi natočenými vzhůru - v takovém případě je možné i zkřížení rukou na hrudi, až do doby, kdy vzroste vzájemná důvěra. Při této pozici se věnujte koncentraci na pocity v těle a na dech.
Cvičení ásan je vhodné začít pozicemi v leže - třeba protahováním na zádech spolu s koncentrací na dýchání. Hodí se střídavé přitahování kolena k čelu (supta pavanamuktásana), které prospívá při problémech s trávením i při ztuhlé páteři a je dobré přidat i úklony. Tímto způsobem si studenti vyzkouší účinky cvičení, ještě než se posadí a začnou si uvědomovat ostatní lidi kolem sebe. Zpočátku ze kvůli pocitům zranitelnosti a všeobecné nedůvěry mohou při cvičení ve skupině cítit nepříjemně, ale postupně se důvěra a vzájemné pochopení může rozvinout - k tomu je třeba projít zkušenostmi se cvičením.
Ásana
Pavanamuktásana v různých obtížnostech může být vyučována s přihlédnutím ke schopnostem účastníků kurzu. Protřásání nohou, prstů, rukou a paží, vizualizace vytřásání negativity může vyvolávat i smích. Je vhodné vysvětlovat příznivé účinky tadásány - pozice vzpřímeného stoje a její varianty pro chůzi jako prostředku proti zácpě. Předklonová pozice zase uvolňuje trup, prospívá ledvinám a mírní produkci hormonů, vylučovaných při strachu. Katičakrásana (intenzivní záklon) nebo proklepávání zad uvolňuje fyzickou a duševní ztuhlost.
Mardžarí ásana (pozice kočky) uvolňuje ztuhlá záda. Vadžrásana (sed na patách) je vhodná pro meditaci obzvláště pro ty, kteří trpí na ischias a také snižuje sexuální napětí. Doporučujte používat tuto ásanu po jídle jako podporu trávení. Šašankásana (sed na patách s předklonem, čelo na podložce) je uzemňující, užitečná při hněvu nebo vysilující duševní aktivitě a stejně tak i při zácpě, vyhřeznutí ploténky a při bolesti v zádech. Bhudžangásana (kobra) uvolní bolesti v zádech a protahuje páteř.
Šalabhásana (kobylka) posiluje spodní část zad. Pozice sfingy může být prováděna i na posteli. Uthítalolásana (dynamické předklony ve stoji rozkročném) umožňuje zbavit se napětí. Trikonásana (úklon ve stoji rozkročném) působí na ledviny i nadledvinky. Dvikonásana (předklon, spojené ruce za zády se zvedají ke stropu) pomáhá uvolnit napětí kolem hrudní páteře, šíje a ramen. Uttanásana (předklon ve stoji - kolena k čelu) podporuje cirkulaci prány. Matsjásana (Ryba - zákon v lehu na zádech) uvolní potlačované emoce, otevírá srdeční oblast a krční centra.
Advásana (leh na břiše, se vzpažením) je vhodná pro spánek při bolestech zad a také džestikásana, která rozpouští napětí v ramenou a šíji. Makarásanu (krokodýlí pozice - leh na břiše, čelo podložené zápěstím) lze provádět třeba i na posteli při čtení. Matsjakridásana (leh na břiše s pokrčenou nohou a rukou na jedné straně) je vhodná pro spánek, uvolnění bolesti v kříži atd. Simhásana (pozice lva - sed na patách, vypláznutý jazyk) je vynikající pro uvolnění vzteku.
Pokud jsou mezi vězni jedinci, kteří pečují o fyzickou kondici a chodí do posilovny, může je zaujmout sestava pozdravu slunci. Může jim prospět tím, že zvýší jejich pružnost.
Dalšími praktikami mohou být pozice: bhudžangásana, sarpásana, dhanurásana, gomukhásana, ardhamatsjendrásana a ekapada pranámásana; později se lze zaměřit na pokročilejší pozice jako jsou sarvangásana, halásana a paščimotánásana.
Vhodnými pozicemi v sedu jsou sukhásana, svastikásana, sidhásana a ardha padmásana. Mnoho studentů má zpočátku potíže se pozicemi v sedu, proto je vhodné používat složené přikrývky, polštáře jako podložky.
Pránájama
Uvědomování dechu bývá často už jen samo o sobě radikálním prvním krokem, proto s ním zacházejte jemně. Úplný jógový dech a jeho komponenty (břišní, hrudní a klíčkový dech) by měly být probrány co nejdříve. Je to jedno ze cvičení, které je možné provádět nepozorovaně i vleže na posteli. Velmi pomáhají instrukce při nadechování: "nadechujte klid, ticho, čistý vzduch, energii a pozitivitu" a při vydechování: "vydechujte únavu, napětí, kysličník uhličitý, toxiny a negativitu."
Padadhirásana (sed na patách, ruce zkřížené na prsou) pomáhá vyvážit dech. Techniky bhastrika a kapalabhátí zvyšují úroveň prány. Nádí šódhana (střídavý dech) je harmonizační technikou. Doporučujte mentální praktikování střídavého dechu mnohokrát v průběhu dne, protože to má okamžitý účinek na nervový systém a může být prováděna nepozorovaně. Dech bhrámarí je prostředkem ke ztišení a usínání. Techniky sítkarí a šítalí mohou pomoci zklidnit mysl a emoce a šumivé dýchání udždžají zklidňuje a ztišuje hněv. Mudry džnána, čin a khéčarí společně s džalandhára bandhou by měly být popsány, jakmile je to vhodné.
Jóganidrá
Je technikou velmi mocnou a užitečnou a měla by být aplikována v kurzu s délkou trvání nejméně 30-40 minut. Vždy se ale snažte vytvořit takové podmínky, aby v místnosti bylo teplo. Nebuďte příliš upjatí na požadavek zachovávání nehybnosti. Určitě se setkáte s množstvím samovolných křečí a škubání, když vězni leží v šavásaně - ať už na počátku kurzu nebo při jóganidře zaměřené na uvolňování napětí. Občas studenti doslova vyskakují z pozice, protože jsou hlavně zpočátku velmi nervózní. Vždy je potřeba v takové situaci vysvětlovat, že se jedná o pozitivní uvolnění nervů a svalových napětí - chce to pouze nějaký čas, aby se tělo usadí a křeče začnou mizet. Může pomoci i sankalpa. Je dobré ji popsat realisticky - může mít například podobu: "zítra už budu uvolněný". Obzvláště vizualizace sebou přináší dojmy, že lidé dočasně zapomínají, kde se nachází a díky tomu prožívá jejich mysl a psychika hluboký odpočinek, dostavuje se pocit prostoru a vnitřní svobody. Po jóganidře se hodně lidí svěřuje s tím, že se jim velmi zlepšila kvalita spánku.
Meditace
U vězněných lidí je výhodou, že jsou mnohem více "uvnitř" - obzvláště v případech dlouhodobých trestů. Znamená to, že už po krátké době praktikování jóganidry a antar mouny jejich mysl již není zaplněna obvyklým množstvím vnějšího shonu a rozptylování, jako tomu bývá v běžném životě; učitel může pozorovat, že studenti snadněji a rychleji postupují k hlubším stavům nebo k meditativním prožitkům. Stávají se případy, že to, čeho dosáhnou jiní studenti až po několika letech (pokud se jim to vůbec podaří), mohou praktikující vězni dosáhnout během pár měsíců. Jsou vězni, kteří dokáží usednout a dosáhnout rychle zklidnění a úplné bdělosti, jako by už předtím praktikovali meditaci celé roky.
Technika antar mouna je určitě důležitá pro ovládnutí mysli a při střetech se všemi dříve jmenovanými problémy a znepokojením. Dovoluje rozvinout schopnost být svědkem, takže se všechny zvuky a další rušivé vlivy stanou méně výrazné a to dovolí vnitřní uvolnění. Studenti se tak mohou spřátelit se svou myslí, očistit se od negativních samskár a mohou pochopit, co se skutečně odehrává v nich samotných, aniž by to hodnotili.
Adžapa džapa je výborné cvičení pro zklidnění a koncentraci mysli a má také účinky psychického pročišťování. Někteří vězni by mohli potvrdit znatelné rozdíly, které zaznamenali vzhledem k uzavřenosti a omezení hněvu už po jednom týdnu, kdy se začali učit a používat tyto praktiky. To jim dovoluje stát se nepřipoutaní k myšlenkám a reakcím, které se objevují a být více svědkem, než automaticky reagovat. To je obzvláště užitečné v situacích, kdy se zhoršuje situace a nastupuje vztek.. Mnoho účastníků kurzu bylo velmi vděčných za tyto techniky pro práci s myslí a pro sebeovládání a pro některé se kurs stal životním ukazatelem k nové budoucnosti.
Naslouchání a udělování rad
Pokud je to možné, učitel by se měl pokusit zorganizovat výuku tak, aby probíhala ve dvouhodinových blocích. Zaprvé to studentům umožňuje se ponořit do praktik a za druhé to umožňuje vyčlenit zvláštní čas pro naslouchání vězňům ať už na začátku nebo konci setkání. To vytváří důležitou a možná i podstatnou část výuky, dovoluje to účastníkům vypustit trochu páry směrem k k přátelskému a nezávislému nebo objektivnímu pozorovateli. Takováto setkávání mohou zahrnovat intimní osobní problémy nebo obecné události týdne, které často mívají vztah k potížím nebo agresi ve vězeňském systému. Často jsou i zdrojem důvěry, zájmu o jejich život a pomáhají zajišťovat kontinuitu mezi setkáními.
Učitel by měl být víc v pohotovosti než obvykle, aby dokázal reagovat na některé dotazy, které mohou být položeny nečekaně. Nedělejte chybu tím, že budete předpokládat, že lidé jsou ve věznici proto, že jsou hloupí. Realita je od něčeho takového hodně daleko. Mnoho vězňů bývá výjimečně bystří a inteligentní a mohou předčit svého učitele svým hlubokým vhledem a pronikavostí otázek, týkajících se jógy a spirituálních záležitostí.
Povzbuzování k osobní sádhaně
Účast kurzu jógy je vždy dobrovolná jako všude jinde, takže vězni budou zpočátku docházet z mnoha jiných důvodů počínaje od potíží se zády, ze zvědavosti, kvůli zvýšení kondice, nespavosti, umění zvládnout hněv atd. Mohou rychle zjistit, že mohou získat mnohem více, než kdy očekávali. Jak učitel, tak i studenti budou schopni postřehnout tu ohromnou sílu vibračního toku cvičení jógy - a to velmi pronikavým způsobem v samotném středu tohoto uzavřeného prostředí. Nadšení a zpětná vazba, které jsou předávány,bývají velmi povzbuzující a inspirující.
Pokud je to dovoleno vězeňskými autoritami, pak by měly být doporučovány denní osobní sádhana a studium vztahující se ke cvičení a spiritualitě - ale velmi nenásilnou cestou. Obzvláště je potřeba se mít na pozoru před jakýmikoliv pocity nátlaku, nucení nebo vyvolávání pocitů viny, pokud studenti nejsou schopni provádět praktiky jógy podle doporučení. Mělo by hlavně být poukazováno na přínosy a pokud studenti sami projeví přání se věnovat cvičení, melo by se jim dostat povzbuzení s návodem, jak provádět jednoduché a vhodné sestavy cviků. Pak se mohou brzy začít projevovat výsledky v postojích vězňů a v jejich nové schopnosti vyrovnat se s denním životem. Pokud přijmou za své praktiky na jakékoliv úrovni, vždy jim to přinese prospěch na základě jejich individuální způsobilosti - fyzicky, mentálně, emočně i duchovně.
Dívat se na život ve vězení jako na příležitost
Po určité době je i možné začít mluvit o paralelách k prožitkům, které jsou spojené se životem v ášrámech - tzn. oddělenost od vnějších aktivit, existence pravidel a omezení, uniformy, které se povinně nosí, krátce zastřežené vlasy. Rovněž neexistuje ani možnost volby jídla. Raději než podléhat postojům co se líbí a nelíbí, je užitečnější se naučit vyjadřovat vděčnost za pokrmy, které jsou k dispozici. Snažte se vysvětlit, že je mnohem snadnější, když člověk přijímá přítomný okamžik, než aby se mu stavěl na odpor. Je mnohem těžší se s něčím potýkat, když proti tomu bojuje i mysl. Učte umění, jak splývat s proudem. Probírejte užitečnost sestavení časového rozvrhu a ukázněného provádění povinností. Možná se vám dostane příležitosti dojít až k ocenění relativního bohatství, které poskytuje čas pro meditaci a kontemplaci o hlubším významu života a pro hledání vnitřního gurua nebo skutečného já.
Nejvzdálenějším ideálem je samozřejmě umožnit vězňům, aby byli schopni vážit si a plně přijmout čas ve vězení jako velmi podobný tomu, který je možné prožít v klášterním nebo duchovním prostředí; umožnit jim poznání, že při použití nástrojů jógy a meditace nemusí být vězení vnímáno jako negativní, limitující a omezující zkušenost, ale je možné na ni nahlížet jako ohromnou příležitost k osobnímu růstu, vnitřní transformaci a k rozvoji. Ti, kteří mají dlouhodobý trest, dostanou do rukou mechanismus k transformaci a pro ty, které čeká propuštění, je takto k dispozici nové pochopení, perspektiva a přístup k životu venku.
(Přeloženo z http://www.yogamag.net/archives/1999/fnov99/teachpri.shtml)